Krytí

 

Majitelé chovné fenky, popř. i psa, by si měli dopředu zkontrolovat očkovací průkaz svých svěřenců a navštívit veterinárního lékaře, aby ověřil zda pes (fena) netrpí výtokem z pohlavních orgánů - pokud ano, je nutné provést výtěr s následnou kultivací (přítomnost živých objektů-bakterií,virů...) včetně citlivosti na antibiotika. Doporučuje se před vlastním krytím provést výplach předkožky sterilním fyziologickým roztokem a následné zopakování ihned po krytí, s tím rozdílem že potom již aplikujeme pouze dezinfekční roztoky s odpovídajícím složením (povidon jodid, hypermangan, atd.) U feny se žádný výplach neprovádí, a to zejména po krytí, neboť tyto roztoky působí na  spermie toxicky ("jedovatě"). 

 

Před krytím by fenka neměla být vystavována stresu. Měli bychom se snažit o její maximální pohodlí, dobrý psychický i fyzický stav a náladu. Při stresu a dalších, pro ni zatěžujících, psychických událostech se v jejím organismu vylučují tzv.kortikoidy = kortikosteroidy, hormony steroidní povahy z kůry nadledvin a jejich syntetické obdoby, jež mají výrazný biologický účinek a většinou tak mohou být příčinou blokace ovulace a tudíž by nedošlo k uvolnění vajíčka a jemu možnému oplození. Dále by měla být v  dobré kondici, samozřejmě ne obézní, protože obezita působí na plodnost nepříznivým účinkem, ale naopak je jedním z faktorů, kvůli kterým se štěňat nemusíme nikdy dočkat. Určitě bychom neměli zapomínat na ošetření zubního kamene- přítomnost zubního kamene výrazně zvyšuje poporodní bakteriální infekce štěňat.

 

  Pokud fena, resp. pes, trpí jakýmkoli zdravotním problémem, je nutná konzultace s veterinárním lékařem, jestli je   vhodné vůbec fenu nakrýt či poskytnout psa ke krytí.

Před krytím (v  době hárání až cca do 26.dne po krytí, kdy již můžeme na ultrazvukovém vyšetření  diagnostikovat graviditu) je vhodné podávání vitamínu E (Díky svým vlastnostem je pokládán a nazýván vitamínem plodnosti, často je zaměňován jako sexuální vitamín. Jeho nedostatek snižuje plodnost  jak u  samic tak u samců, ale jeho přebytek též není pokládán za zvyšovatele plodnosti. Jedná se o hlavní antioxidant, který je rozpustný v  tucích. Podporuje srdce, cévy-cévní cirkulaci, mozek-nervový systém, samičí reprodukční orgány, oči a kůži. Je regulantem  krevního cukru, chrání buňky před poškozením, působí proti křečím (i porodním).

 

Aby krytí proběhlo podle našich předpokladů je třeba rozpoznat jeho správný termín. Pokud je páření v rukou majitele (tedy plánované s cizím psem) je třeba jistých informací a zkušeností než se pustíme do krytí.

Nejvhodnějším termínem pro krytí je 2.- 4. hárání, kdy je fenka po fyzické stránce dospělá, ale zároveň má její pohlavní cyklus již standartní průběh. Jestliže předchozí hárání proběhla obvyklým způsobem (asi týden krvavý výtok, cca 8. -13. den svolnost k páření), pak je vhodné k prvnímu nakrytí rozmezí mezi 10.-11. dnem od  počátku krvavého výtoku a překrytí zopakovat za 35-48 hodin. U atypických hárání, opakovaného nezabřezávání a při umělé inseminaci je nutné použít k  určení plodných dnů laboratorní vyšetření (tj. mikroskopické vyšetření poševních orgánů - stanovení koncentrace  proggesteronu a endoskopické vyšetření pochvy) či měření tělesné teploty. Tato metodaa však není pokládána za spolehlivou. Dalším, a možná jednodušším a spolehlivějším způsobem jak rozpoznat ten správný termín, je způsob vatových výtěrů. Majitel potom musí každý den, nejlépe před venčením (žije-li fenka v bytě), vytřít poševní štěrbinu kouskem vaty a sledovat zbarvení výtoku.  Pokud je fena ke krytí připravena,  mění  se barva výtoku ze sytě červené, hnědě červené, špinavě červené do růžové až čiré. Toto období můžeme zaznamenat po cca 3-5 dní. Výtok špinavě žluté barvy signalizuje konec vhodného termínu  pro krytí.

 

Termín krytí nelze považovat za termín oplození. Vajíčko po uvolnění dozrává a je oplozeníschopné dny. Spermie taktéž dozrávají. Přibližně 6-10 hodin po krytí, tzv. kapacitace, a až po tom jsou oplozeníschopné 4-6 dní. Takže rozdíl termínu krytí a skutečného oplození může být i 6 dní!

Je-li fena kryta poprvé, pak se za ideální považuje zvolit zkušeného krycího psa. Zkušený pes by měl být pravidelně využíván ke krytí a alespoň jedna fena, která jím byla kryta by se měla dočkat přírůstku. U takovéhoto psa je velká pravděpodobnost vysoké kvality semene, tj. menší počet méně odolných a mrtvých spermií. Sehnat takového psa může být i  pro pokročilejšího chovatele velkým oříškem, jelikož počet vhodných psů je velice omezený. Neseženeme-li zkušeného psa a rozhodneme-li se pro psa začátečníka je dobré zajistit asistenci zkušené osoby, která bude na akt dohlížet a vyřeší případné potíže.

Pokud pes, který se má stát otcem, žije s fenou trvale je nejlepším řešením nechat ten správný den na přírodě, protože oni dva nejlépe poznají kdy nadešel ten správný čas.

 

Normální průběh pohlavního aktu u psa dělíme do tří fází:

-  předehra  (obvykle trvá do 15 minut, kdy dojde k vzájemnému seznámení partnerů – zvířata spolu pobíhají a hrají si. Pes fenu olizuje za ušima  a na vulvě, naskakuje na ni a fena mu uniká, očichává psa v okolí předkožky. Účelem této fáze je vzájemné seznámení jedinců a vydráždění sexuálních reflexů. Ve stádiu předehry zůstává fena psovi stát, prohýbá se ve hřbetě, rozkročuje zadní končetiny a trpělivě čeká.)

- reflex zasunutí pyje do pochvy feny = vlastní krytí feny (při optimálních podmínkách se po plném zavedení uvolňuje druhá, na spermie velmi bohatá frakce semene. V tomto stádiu dochází k enormnímu zvětšení topořivých těles a žaludu pyje psa, což je velice důležité k správnému dopravení života schopných spermií do pochvy (dělohy) feny.                                                

      Ejakulace probíhá po kapkách s průměrně dvousekundovými intervaly po celou dobu fáze svázání. U psa, nebo např. u prasete dohází k ejakulaci po kapkách, což vyžaduje, aby spolu dva jedinci byly určitou dobu spojeni. Penis psa je pro tento účel vybaven kavernozními tělesy (topořivá tělesa) corpus spongiosum, která umožňují prokrvení topořivých tělísek (kavernozní tělesa), jejíchž zvětšení umožňuje svázání psa s fenou. 

- svázání (během této fáze se uvolní třetí frakce ejakulátu, která neobsahuje spermie, ale výživné látky)

- po svázání spolu jedinci zůstávají v poloze, kdy břicho psa je na zádi feny a přední nohy má vedle předních nohou feny nebo se k feně otáčí zády tak, že si zadní končetinu „přehodí“ přes záď feny a stojí tak na všech čtyřech končetinách zádí k zádi. Při těchto polohách dochází k natahování pochvy a dělohy a v děloze vzniká podtlak, který umožňuje nasávání vyměšovaného semene děložním krčkem do dělohy, kde dochází k oplodnění. Počet spermatu je u každého psa individuální (nezáleží na velikosti plemene) a proto svázání trvá velmi různě dlouhou dobu a nelze ji tedy předepsat. Svázáni trvá cca 10 až 30 minut. Pokud je odchylka více než 30 minut je třeba pomoci veterináře při oddělování. U psů se slabým pohlavním pudem může být doba svázání kratší než 5 minut, těchto jedinců je však jen velmi malé procento a jistota zabřeznutí je opravdu jen minimální, jelikož v první dávce ejakulátu nalezneme především produkty tzv. přidatných žláz, které spermie neobsahují. Ale v druhé řadě se mohlo nakrytí uskutečnit, jelikož nikde není předepsáno, kdy se ve spermatu začínají spermie objevovat. Zda se nakrytí uskutečnilo se dozvíme až v době kdy lze rozpoznat březost.

Rozhodně však nepřekrýváme jiným psem, protože by pak mohlo dojít k záměně biologického otce (k tzv. dvojímu krytí), což je ve všech chovatelských řádech výslovně zakázáno a nežádáno. Následkem se může stát i nezapsání takovéhoto pochybného vrhu. Používáme tedy ke krytí jen tzv. plemeníky, kteří mají mít výrazně vyvinutý sexuální reflex.

Ošetření nakryté feny

    Pro chovatele je důležité vědět, že nakrytím feny říje nekončí a že nekončí ani ochota feny dát se opakovaně krýt dalším psem. Stádium útěků a mimořádné touhy feny po psovi u většiny fen nakrytím končí, ale pokračujícím výtokem i krytá fena láká nechtěné ženichy, kteří dokážou ve dne v noci hlídkovat u vchodu do zahrady nebo domu a naprosto bez obav pronikat do prostorů háravé feny. Není třeba zdůrazňovat, že takovéto nechtěné překrytí feny je nutné hlásit příslušnému poradci chovu a že štěňata z takového „spojení“ nelze zapsat do plemenné knihy a nebudou jim vystaveny průkazy původu!

 

Nejčastější příčiny nezabřeznutí feny:

·                nevhodná doba připouštění (u fen s pravidelným cyklem)

·                poruchy chování

·                onemocnění pohlavní soustavy ať už krycího psa či  chovné fenky, herpes virus

·                neodpovídající kondice (otylost, nedostatek pohybu, podvýživa, …) 

 

Pokud si chceme býti nakrytím feny jistí, provádíme překrytí nejpozději  po 48 hodinách.

Velmi také doporučuji právě očkování proti herpes viru. Je to onemocnění, které na dospělé psy nemá žádný vliv, ale v případě štěňat způsobuje jejich úmrtnost. Fena se proti herpes viru očkuje vakcínou s protilátkami v den krytí (možný je i den před nebo den po krytí) a později následuje ještě druhá vakcína, která je pak potřeba jeden až dva týdny před předpokládaným datem porodu. První dávkou předcházíte úhynu embryí (tzv. notoricky nezabřezávající feny), druhou dávkou pak imunizujete přímo štěňata.

 

Pro samotné oplodnění není svázání psa s fenou nutné, ale zvyšuje procento oplodnění.  Jestliže se předehra protahuje na dobu delší než je 15 minut, doporučuje se přidržet fenu a pokusit se o asistenci při zavádění pyje. 

Riziko přenosu infekce při krytí se v našich podmínkách omezuje pouze na běžnou bakteriální mikroflóru. Nejtypičtějšími pohlavními nemocemi jsou brucelóza  a přenosný venerální tumor. Na našem území ještě tyto nemoci nebyly naštěstí prokázány.

Pokud jsou pes a fena zdrávi je riziko nějakého onemocnění spojeného s krytím a porodem velice malé.

Doporučuje se aby si majitelé vedli záznamy o průběhu každého cyklu své feny, tj. začátek krvavého výtoku, dny svolnosti k páření a celkovou dobu hárání a veškeré atypické změny (extrémní otok zevních pohlavních orgánů, absence výtoku, agresivita po celou dobu hárání, apod.). Tyto cenné informace jsou velice často postrádány při konzultacích příčin snížené plodnosti.